Publikováno 7. 12. 2008
Počítačový čip jako naděje pro slepé
Jihokalifornská univerzita v U.S.A udělala statistiku, která ukazuje, že na světě je 25 milionů lidí, kteří jsou slepí v důsledku poškození sítnice. Lékařům ze San Franciska se však podařilo vyvinout zařízení, které dokáže částečně navrátit zrak. Z miniaturní kamery, která je umístěná na brýlích, se vysílá signál na čip, jenž nahrazuje nefunkční sítnici a je napojený přímo na zrakový nerv. Zatím se implantují čipy s rozlišením 64 pixelu. Pokud půjde vše podle plánu, tak do čtyř let bude tento čip v běžné lékařské praxi s rozlišením 256 či až dokonce 1024 pixelů. To umožní nevědomím lidem poměrně detailně vidění.
Publikováno 7. 12. 2008
O co vlastně v nanomedicíně jde? Převážně o sledování, opravování, stavbu a kontrolu nad člověkem na molekulové úrovni biologickým systémem, který je tvořen z nanosoučástek a nanosystémů.
Nanotechnologie v medicíně bude v budoucnosti hrát významnou roli. Například pomoc při diagnostice, bioimplantáty, možné léčebné schopnosti nanorobotů , to jsou zřejmě nejběžnější uplatnění v moderní medicíně. Například lékařští nanoroboti by se v operovali do lidského těla (několik miliard nanorobotů řádově odpovídá 1 cm3). Tam by mohli v klidu pomáhat imunitnímu systému, podílet se na procesech látkové výměny, provádět opravné úkoly a případně se shlukovat do větších celku a vytvářet složitější a výkonnější systémy.
Takové zařízení by se dalo například využít na ničení rakovinotvorných buněk v lidském těle. Vybavené počítačem a zásobou jedu schopného zabít buňku rakoviny by procházelo lidským tělem a kontrolovalo předem stanovená kontrolní místa. Po kontrole a pozdější celkové analýze místa, by se předal profil počítači, který by jej porovnal s rakovinovým profilem místa a pokud by se vyskytla možnost vzniku rakoviny, byl by vypuštěn jed.
Přestože nanotechnologie je i po několika letech stále v kolébce, již dnes přináší technologie nad kterými by zůstal rozum stát i Jules Vernovy.
Publikováno 7. 12. 2008
Před sto padesáti lety přišel německý fyziolog Emil Du Bois-Reymond na zajímavou myšlenku. Jedná se o stimulaci rychlé opravy tkání s pomocí slabého elektrického proudu. Jeho nápad byl ale bohužel všemi přehlížen a později i zcela zapomenut. Až nyní. Josef Penminger z rakouského ústavu Molekulárních biotechnologií a Miu Zhao z Abezdeenské univerzity v Anglii dokázali, že slabý elektrický proud skutečně urychluje proces hojení. Díky přístroji, který s pomocí elektrického pásu přitahuje potřebné buňky do poškozené oblasti. Tento efekt si potvrdili na umělé vypěstované tkání z myši, kterou posléze záměrně uměle poranili. Tkáň se postupně zocelovala, v závislosti na tom, jak silné elektrické pole kolem ní bylo. V nejbližší době chystají prý pokusy na člověku.
Publikováno 22. 11. 2008
Pražská Nemocnice Na Homolce slaví výročí. Již dva roky tam lékaři operují s pomocí robotnického systému da Vinci. Už mají za sebou 350 operativních zákroku většinou v oblastí urologie, gynekologie a kardiochirurgie. U robotího chirurga nehrozí klepání rukou nebo omdlení. Svými 8 mm „prsty“ může provést zákrok i na těžko dosažitelných místech. Robot se neunaví a tak mohou být prováděné dlouhé operace v co největší svěžesti. Nedávno se povedl systému da Vinci velice složitý zákrok na otevřeném srdci, kdy je pacient připojen na mimotělní oběh. Složitý zákrok podstoupily tři mladé pacientky, které trpěly vrozeným defektem mezisíňové přepážky. Operace se povedla a pacientky žijí v pohodě dodnes.
Více podobných systému zpomaluje jejich vysoká cena. Ale jedná-li se o zdraví, tak bychom neměli šetřit kdejakou korunu.
Publikováno 22. 11. 2008
Čeští vědci mají ve světě další prim. A ne jen tak ledajaký. Tým vědců liberecké Technické univerzity vyvinul technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovláken (což je textilie tisíckrát tenčí než lidský vlas) . S pomocí nanovláken bude možné v biomedicíně pěstovat buňky lidské tkáně. Nanovlákna se již nyní považují za jeden z hlavních materiálu třetího tisíciletí. O spolupráci s českými vědci požádala univerzita Quilmes v Argentině. Další vývoj technologie podpořilo letos ministerstvo průmyslu a obchodu 23 miliony korun. V oboru biomedicíny mají nanomateriály sloužit jako lešení pro pěstování tkáňové kultury lidských buněk. Textilie se osází buňkami pacienta a vypěstuje se na ní mimo tělo nemocného jeho vlastní plnohodnotná tkáň. Může to být kostní či nervová tkáň, chrupavka i jaterní buňky.
