Vědci vynalezli plavky, které své nositele ochraňují před spálením a nemoci s tím spojené.
Tyto nové plavky jsou totiž vybaveny zabudovaným měřičem, který má za úkol sledovat intenzitu ultrafialového záření. Pokud je příliš silné, plavky začnou vydávat pípaví zvuk. Tím upozorní, že opalování v tuto chvíli, na tomto místě je nebezpečná. Čidlo není nijak velké a je na dobrém místě (na úrovni pasu), aby nekazil estetický vzhled plavek. Na přístroji je malinký displej, kde můžeme pravidelně kontrolovat aktuální hodnoty UV záření. Jsou 3 stupně : 1. stupeň – (0-5 UV) – vše je v normálu , 2. stupeň – (6-10 UV) – přístroj začne pípat, 3. stupeň (11 a víš) – přístroj začne doslova křičet.
Cena těchto ochranných plavek je 190 dolaru, což je asi 4200 kč.
I přes jejich velkou cenu je o ně velký zájem. Zejména v zemích, kde je rakovina kůže velmi frekventovaná (Austrálie a Jihoafrická republika) .
Systém centrálního řízení domácnosti, inteligentní elektroinstalace, řídicí systém domácnosti. To všechno (a ještě víc) je nový domácí systém Crestron. Propojuje všechny možné elektrická zařízení v bytě tak, aby jejich obsluha byla co nejjednodušší, nejefektivnější a přitom se co nejvíce ušetřilo, především na energiích. Ovláda téměř vše. Svítidla, žaluzie, rolety, markýzy či jiná stínidla, vytápění, zavlažovací systém na zahradě, ale i televizi, video, DVD přehrávač, hifi soustavu, saunu …
Jediné mínus tohoto systému je jeho cena. Můžeme počítat s částkou okolo 350 000 korun. Ale po pravdě, to je poměrně malá cena za luxus, který s instalaci tohoto systému budete dostávat každý den.
Na počátku příštího století, již zřejmě nebudeme využívat ropu jako hlavní zdroj energie. Kvůli její už teď malému množství a velké ceně se bude maximálně využívat jako zdroj chemických sloučenin pro výrobu některých plastů. Hlavní zdroj energie bude však zřejmě jaderná energetika. Zásoby uranu by vzhledem k účinnosti nových reaktorů měli posílit. Jestliže se prokáže, že lze navodit studenou jadernou fúzi a je-li možné vyrábět jadernou energii z vody, tak by si jistojistě upevnila zásadní postavení a to na hodně dlouho.
Vodní a větrné elektrárny budou spíše plnit doplňkovou funkci. Spolu se slunečním zářením budou zřejmě produkovat energii pro stále se rozšiřující a používané objekty na oběžné dráze.
Zdroje energie v roce 2008
1. ropa – 34%
2. uhlí – 24 %
3. plyn – 18 %
4. biomasa – 13 %
5. atom – 7 %
6. vodní energie – 3 %
7. ostatní – 1 %
Předpokládané zdroje energie v roce 2100
1. atom – 30 %
2. solární energie – 28 %
3. voda – 11 %
4. biomasa – 11 %
5. ostatní – 9 %
6. uhlí – 6 %
7. plyn – 4%
8. ropa – 1 %
Pražská Nemocnice Na Homolce slaví výročí. Již dva roky tam lékaři operují s pomocí robotnického systému da Vinci. Už mají za sebou 350 operativních zákroku většinou v oblastí urologie, gynekologie a kardiochirurgie. U robotího chirurga nehrozí klepání rukou nebo omdlení. Svými 8 mm „prsty“ může provést zákrok i na těžko dosažitelných místech. Robot se neunaví a tak mohou být prováděné dlouhé operace v co největší svěžesti. Nedávno se povedl systému da Vinci velice složitý zákrok na otevřeném srdci, kdy je pacient připojen na mimotělní oběh. Složitý zákrok podstoupily tři mladé pacientky, které trpěly vrozeným defektem mezisíňové přepážky. Operace se povedla a pacientky žijí v pohodě dodnes.
Více podobných systému zpomaluje jejich vysoká cena. Ale jedná-li se o zdraví, tak bychom neměli šetřit kdejakou korunu.
Čeští vědci mají ve světě další prim. A ne jen tak ledajaký. Tým vědců liberecké Technické univerzity vyvinul technologii, která umožňuje průmyslovou výrobu nanovláken (což je textilie tisíckrát tenčí než lidský vlas) . S pomocí nanovláken bude možné v biomedicíně pěstovat buňky lidské tkáně. Nanovlákna se již nyní považují za jeden z hlavních materiálu třetího tisíciletí. O spolupráci s českými vědci požádala univerzita Quilmes v Argentině. Další vývoj technologie podpořilo letos ministerstvo průmyslu a obchodu 23 miliony korun. V oboru biomedicíny mají nanomateriály sloužit jako lešení pro pěstování tkáňové kultury lidských buněk. Textilie se osází buňkami pacienta a vypěstuje se na ní mimo tělo nemocného jeho vlastní plnohodnotná tkáň. Může to být kostní či nervová tkáň, chrupavka i jaterní buňky.
