Účastníci konference se proto shodli, že je třeba více zvažovat instalace venkovních osvětlení. Prokázalo se také, že přírodě lze napomoci, pokud má osvětlení jinou barvu. U běžných jasných světel se zjistilo, že odkloní z dráhy letu celých 80 % migrujících ptáků. U zeleného světla tato hodnota dosahovala jenom 27% a u modrého světla dokonce pouhých 5%. Modré světlo není příliš vhodné pro lidskou orientaci, ale zelená barva by snad mohla představovat zajímavou alternativu, která by mohla napomoci přírodě.

Během posledních let však cena počítačů značně klesla a na internetu je k dispozici obrovská spousta videa – počítače se tak stávají ideálním nástrojem k propojení s vaší HDTV. Není ale vlastně třeba kupovat speciální mediální PC, protože si snadno můžete sami sestavit svoje vlastní – získáte tak za nízkou částku skvělý výkon!

Nitridy uranu jsou hustější a stabilnější a produkují lépe teplo, než smíšená paliva oxidů uranu a plutonia. Díky tomu se toto palivo může v reaktorech rychleji ochlazovat, a produkuje tak více energie. NASA již dříve naznačila, že by tato paliva mohla být využívána při budoucích vesmírných misích. Dosud však bylo vyrobeno pouze málo nitridů uranu. Navíc mají velice složitou strukturu chemických vazeb. Je zcela nezbytné porozumět nejdříve tomu, jakým způsobem každá z chemických vazeb reaguje, aby tak bylo možné předvídat jejich chování – ať už jako jaderného paliva nebo později jako jaderného odpadu.

Temná hmota se liší od běžné „svítící“ hmoty tím, že ji není možné pozorovat. Jediným důkazem její existence tak jsou gravitační efekty, které vykonávají vůči jiným objektům, včetně celých galaxií. Z těchto efektů se usuzuje, že tvoří až 80% veškeré hmoty ve vesmíru. Myšlenka, že by se mohla skrývat také ve středu Slunce, se objevila již v 80. letech, kdy astronomové zjistili, že množství subatomických neutrin opouštějících Slunce představovalo pouhou třetinu toho, co předpokládaly počítačové simulace. Temná hmota by mohla tyto nízké hodnoty dobře vysvětlovat, protože pohlcuje energii a snižuje tak množství jaderných reakcí, při nichž vznikají neutrina.

„Plazma, která představuje vedle kapalného, pevného a plynného čtvrté skupenství hmoty, je ionizovaný plyn se specifickými vlastnostmi,“ vysvětluje Miloš Klíma z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Klíma je členem vědeckého týmu přicházejícího s revolučním vynálezem, který těchto vlastností využívá.

Plazmová tužka nabízí praktické využití tak široké že si jej stěží představit jaoko ucelenou myšlenku. Na povrchu materiálu ošetřeného plazmovou tužkou se vytváří slabá, neviditelná nanovrstva odpuzující vodu. Její přínos ocení stavebnictví, automobilový nebo textilní průmysl, ale také zdravotnictví. Na nové rekordy se těší i sportovci, kterým nové technologie pomáhají k stále lepším výkonům. Například nové „nejrychlejší plavky světa“, které na trh vstoupily v únoru letošního roku, už stály za pádem devatenácti světových plaveckých rekordů.

Od vědeckého objevu k jeho komercializaci obvykle vede dlouhá cesta, s plazmovou tužkou ale bude možné se osobně seznámit už za rok. „V polovině příštího roku zahájíme sériovou výrobu,“ slibuje Pavel Hán, projektový manažer pro komercializaci plazmové tužky. I když největší potenciál pro využití se skrývá v průmyslovém odvětví, na trh by měly být uvedeny i tužky pro běžné spotřebitele.

Stejně tak, jak odzvonilo LP deskám, VHS kazetám a pomalinku i CDčkám, tak co nevidět skončí i éra DVD. A nahradí jí hologramy. A co že to vlastně ty hologramy jsou? 

Jedná se o vyspělou formu záznamu obrazu, která umí zachytit jeho trojrozměrnou strukturu. Lze též na ní ukládat normální data. Hologramy mají 300násobnou kapacitu dnešního DVD. Hologramy mají 800 GB kapacitu, a 80 MB/s přenosnou rychlost. I jejich trvanlivost je větší než DVD. Oproti jejich 20 let, mají hologramy záruku 50 let.  
Jenže, na holografické scéně se objevili dvě technologie. Jedná z nich je DCE Aprílu a druhá In Phase.
DCE Aprilis umí zapisovat na média ( i číst z nich) rychlostí až 1 GB/s. In Phase zase umí zapisovat data „pečlivěji“. In Phase využívá polymerizaci volných radikálu. DCE Aprilis zase polymerizaci kationových kruhů. Jenže In Phase má naproti DCE Aprílu velkou výhodu, a to takovou, že už působí ve světě. Jenže jeho cena (180 dolarů za kus, což je kolem 4680 Kč) většinu zájemců odrazuje.

V blízké budoucnosti si při sekání zahrady můžeme v klidu dát kávu a přečíst si noviny. Za nás bude totiž sekat přístroj Ambrogio. 

V přístroji je zabudován systém „náhodných pohybů“. Přístroj také obsahuje spirály či sekací hvězdičky, pro lepší a rovnoměrnější vzhled trávníku. A s pomocí vylučovacích látek, které Ambrogio vypouští při sekání, bude mít váš trávník delší životnost. 
A na co tento zahradní robot funguje? Na obyčejné baterky. A nemusíte ho ani hlídat, abyste mu vyměnili baterky. Přístroj sám pozná, kdy mu dochází energie. V takovém případě přeruší sekání a rozjede do dobíjecího boxu. Tam se tři hodiny nabíjí. Potom se automaticky vrátí na místo, kde předtím přestal se sekáním.  I s likvidací posekané trávy si nemusíte lámat hlavu. Ambrogio ji prostě sám zlikviduje.
Cena takového robotího zahradníka se pohybuje kolem 3000 Kč.

Neustále se vymýšlejí nové a nové metody a způsoby, jak šetřit životní prostředí. Od lepších a účinnějších katalyzátorů, až po chránění stromů.  Vědci nyní však přišli na novou technologii tisku, kde vytisknutí text vydrží jeden den.

Některé průzkumy a statistiky dokazují, že až 40 procent všech kancelářských tisků slouží jen na jedno použití. Většinou to jsou jen vytisknuté e-maily a různé podklady pro firmu. S pomocí této nové technologie, vydrží jeden arch papírů celý rok. 

Tuto zajímavou technologii vyvinula společnost Xerox. Její vědci přišli na to, že existují sloučeniny, které reagují na světlo, které má určitou frekvenci, jestliže je tisk vystaven tomuto záření, tak text změní svou barvu. Po 16 až 24 hodin (podle množství a druhů textu) je papír znovu připraven na nové použití, jelikož text zcela vybledne. 

Dnes již existuje prototyp tiskárny, která dokáže tuto teorii převést do praxe. Pár chyb to však ještě má. Někdy na papíře zůstává patrný stín po předešlém textu. Plusem je však to, že cena této tiskárny nebude o tolik dražší, než dnešní, lepší tiskárny.

Počítačový čip jako naděje pro slepé

Jihokalifornská univerzita v U.S.A udělala statistiku, která ukazuje, že na světě je 25 milionů lidí, kteří jsou slepí v důsledku poškození sítnice. Lékařům ze San Franciska se však podařilo vyvinout zařízení, které dokáže částečně navrátit zrak. Z miniaturní kamery, která je umístěná na brýlích, se vysílá signál na čip, jenž nahrazuje nefunkční sítnici a je napojený přímo na zrakový nerv. Zatím se implantují čipy s rozlišením 64 pixelu. Pokud půjde vše podle plánu, tak do čtyř let bude tento čip v běžné lékařské praxi s rozlišením 256 či až dokonce 1024 pixelů. To umožní nevědomím lidem poměrně detailně vidění.